Suzuki Vitara

Do roku 1988 nemělo Suzuki zástupce v kategorii SUV, přestože již mělo bohaté zkušenosti v konstrukci terénních vozů. Vývoj tedy asi nebyl takový problém, hlavním oříškem bylo vyrobit auto, které dokáže odolat složitějšímu terénu a zároveň poskytnout komfort pro cestování po zpevněných komunikacích. A právě roku 1988 Suzuki přišlo s modelem Vitara. Ačkoliv je první Vitara již označována za SUV, přiklání se ještě spíš k off-roadům. Auto je jednoduše a dobře zkonstruované a vše je uděláno tak, aby bylo funkční. Prodávalo se v tří- nebo pětidveřové verzi nebo ještě ve dvou-dveřové se stahovací střechou. Pro cestování po lesních cestách a opravdový off-roading byl určen malý třídveřový typ. Jeho design příliš neuchvátí, ale ani neurazí. Podobně jako přístrojová deska, která je z tvrdého plastu; nevýhodou jsou jen tlačítka umístěná za volantem na palubní desce. Jinak je všechno funkční a trvanlivé, Vitara se nerozpadá. Posaz za volantem je kvůli specifikaci trochu výš, nicméně je zde celkem dostatečný komfort. Do pětidveřové verze se pohodlně vejde pět lidí a zbývá ještě spousta místa na zavazadla.

Off-road nebo SUV

Jízdní vlastnosti jsou poplatné věku auta, řízení je mdlé a pomalé, čemuž nepomáhá ani absence posilovače řízení u levnějších modelů. V terénu se auto chová dobře, náhon na čtyři kola se dá přepnout na pohon předních kol. Vozu bohužel chybí uzávěrka diferenciálu, což ho okrádá o jeho off-roadový status. Každopádně v terénu si vozy vedly velmi dobře a není divu, že je používají myslivci nebo off-roadoví nadšenci. Nabídka motorů dříve nezahrnovala diesely, nabízely se zážehové čtyřválce 1.6 o výkonu 75 koní, šestnáctiventilový o výkonu 90 koni, později přišly i 2.0 l V6 a diesely 1.9 a 2.0 l o výkonech 70 a 86 koní. Ačkoliv první Vitara nebyla špatná, byla příliš spartánská. Modernizace přinesla především zlepšení jízdního komfortu, modernizaci interiéru a modernější a zaoblenější design. Přibyl také nový typ Grand Vitara, prodloužená verze stávajícího vozu. Vitara první generace se vyráběla téměř dvacet let, přestože se druhá generace objevila již roku 1998.

Zraje jako víno

Druhá generace Vitary byla přece jen dospělejší auto než první. Měla již jasnou identitu, a přesto neztratila schopnosti první Vitary. Vitaru si hodně lidí chválí díky jejím dobrým vlastnostem jak na silnici, tak i mimo ni, čímž silně konkuruje vozům jako Toyota RAV4 nebo Hyundai Tuscon. Prodávala se jak v třídveřové, tak v pětidveřové verzi. Oproti staršímu typu bylo vylepšeno ovládání, jízdní komfort a především výbava, k vozu jste si mohli pořídit elektrické střešní okno, ABS, litá kola nebo metalízu. Ve vozu je i vyšší posaz a podvozek lépe tlumí nárazy, převodovka je přesná a nové motory svižné a živé. Vitara se navíc zvětšila a nabízela větší úložný prostor. Použité materiály byly kvalitní a přizpůsobené hrubšímu zacházení. Je to zkrátka důstojný a úspěšný nástupce. Třetí generace, vyráběná od roku 2005, měla již vše, co má moderní SUV mít. Je to pohodlný rodinný vůz, který nabízí spoustu místa, dost zavazadlového prostoru a komfortu. Přestože měkký podvozek nahrává hrbolům a dírám, jde zároveň o robustní terénní vůz, který si dokáže poradit tam, kde jiné vozy stagnují. Jeho vzhled je líbivý a doteď stále moderní, nebudete s ním vypadat špatně. S dobou jdou i motory: zážehový 2.4 l dává 163 koní výkonu, je spolehlivý a má únosnou spotřebu. V případě zájmu jezdí Grand Vitary 3. generace s dieselem 1.9 l s výkonem 127 koní, ten už ale nemá tak kultivovaný chod. Zatím poslední generace Vitary se prodává od roku 2015. Auto je menší, agilnější a lépe se parkuje. Má nové úsporné motory a hravý vzhled. A stále má velmi dobré schopnosti v terénu. Komfort uvnitř auta dosahuje standardu třídy a má ambice stát se černým koněm ve třídě SUV.