Peugeot 107

V roce 2001 se sešli ředitelé francouzské automobilky Peugeot-Citroën a japonského výrobce, Toyoty, aby zhodnotili možnosti společného vývoje malého vozu pro Evropu. V této třídě vozů s nízkou marží si oba výrobci slibovali značné úspory nákladů díky společnému vývoji a výrobě. Výsledkem této spolupráce byl malý sedan se skosenou zádí, nabízející prostor pro čtyři cestující. Japonci uvedli na trh toto vozítko v roce 2005 jako Toyotu Aygo; Francouzi ho začali v roce 2005 prodávat jako Citroën C 1 a Peugeot 107, mezi nimiž nebylo mnoho rozdílů. Všechny tři modely sjížděly z výrobní linky v Kolíně. Coby následovník Peugeotu 106, vyráběného do roku 2003, se stal nový Peugeot 107 vstupním modelem francouzského výrobce.

Peugeot 107 jako tří a pětidvéřový sedan

Peugeot 107 se prodával jako tří a pětidveřový čtyřmístný sedan. Vůz, koncipovaný jako městské auto, využíval benzínový motor, dodávaný dceřinou společností Toyoty, Daihatsu, který se již osvědčil v modelu Daihatsu Cuore. Litrový agregát nabízel 50 kW (68 koní) a dodával se buď s pětistupňovou manuální převodovkou, nebo s automatem. Peugeot 107 dosahoval maximální rychlosti 157 km/h. Spotřeba Peugeotu byla v průměru 4,6 litrů, což znamená 109 g/km CO2. Rovněž montovaný diesel o objemu 1,4 litrů a 40 kW (54 koní) výkonu byl k dostání pouze v několika evropských zemích. Poznávacím znamením Peugeotu 107 byly jeho celoskleněné dveře od zavazadlového prostoru.

Lepší spotřeba po modernizaci v roce 2009

v roce 2009 francouzská automobilka přišla s novou verzí Peugeotu 107, která kromě drobných změn ve výbavě přinesla obměněnou nabídku motorů. U benzínových agregátů klesla průměrná spotřeba na 4,5 litrů. Exhalace CO2 se zlepšily na 106 g/km. Malý sedan s délkou 3,43 m a šířkou 1,63 m, ideální do města, tak patřil k nejekologičtějším vozům své třídy. V Německu byl Peugeot 107 k dostání s výbavou v řadách Petit Filou, Filou a Filou Luxus, a ve dvou sportovních provedeních s okrasnými pruhy. Bezpečí osádky zajišťují standardně montované čtyři airbagy a elektronický systém rozložení brzdné síly. U vyšších řad bylo možno za příplatek dostat i ESP a průběžné airbagy v bočních oknech.