Jeep Willys

Je dobře známo, že s válkou přichází také velmi rychlý rozvoj technologií. Jinak tomu nebylo ani u motorových vozidel, naopak, mnohé společnosti začaly vyvíjet obrněná vozidla, která postupem časem získávala na kvalitě. Stejně se k tomu postavila i americká armáda, ta vyvinula pro svou potřebu na bojištích speciální vozidlo, známé jako Jeep Willys, ale také jako Willys MB. Tento vůz se původně vyráběl mezi lety 1942 až 1945. Co začalo jako armádní vozidlo se po skončení války změnilo na nový typ vozu, tedy tzv. Jeep. Krátce po válce se toto vozidlo přeměnilo na model Jeep CJ, navržený pro civilisty. Na jeho výrobě se podílely firmy Ford a Willys. Právě firmě Willys je připisována zásluha za vznik vozidel typu Jeep, a právě firma Willys je vyráběla i po skončení války ve 20. století.

Pokud začneme historií tohoto vozidla, zjistíme, že jeho hlavním vývojářem byl Delmar G. Roos, který později pracoval také na dalších automobilech typu jeep pro značku Willys. První nápad na tento druh vozidla vznikl již za 1. světové války, jeho konstrukce však začala až s 2. světovou válkou, kdy armáda uznala, že potřebuje lehké vozidlo, které bude schopné zvládat terénní trasy. Vývojáři přitom měli pouhých zhruba 100 dní na kompletaci a vývoj sedmdesáti testovacích vozidel. Samotný termín jeep pochází také z armády, jedná se o anglický armádní pojem pro vozidlo, které nebylo testováno. Tato armádní verze vozidla vážila něco málo přes 1 000 kg, jejím motorem byl Willys L134 (neboli Go Devil), co do výkonu byl tento jeep ze 40. let minulého století schopen rychlosti 105 km/h.

Kromě těchto prvních armádních verzí však můžeme na trhu s ojetými auty najít také poválečné civilní verze. Ty po většinu času spadají pod značku Willys (firma v roce 1950 získala ochrannou známku) a jejich názvosloví se odlišuje od válečných vozidel jako Jeep CJ. Na prvním autě se pouze lehce změnila kola, to však vůz udržovalo ve vysoké cenové relaci. Později byl proto vyměněn motor za typ F, a lehce byla pozměněna také konstrukce vozu. Výroba těchto vozů se navíc rychle rozmohla do celého světa, kromě Ameriky se pak jeep vyráběl také v Asii a Evropě. Velmi dlouho jich využívala i armáda, a to také během korejské a vietnamské války.

Z technického hlediska je nutné si pamatovat, že se jedná o auto, které bychom zařadili do kategorie veteránů. Jeho výkon se sice v poválečných dobách zvyšoval, jeho maximální rychlost však nepřekročila 110 km/h. Mějte také na paměti, že se jedná o původní armádní vůz a ačkoliv byl později vyráběn pro civilisty, žádné velké vymoženosti nenabízí. Jeho hlavním atributem je pohyb na vozovce a hlavně mimo ni - tedy v terénu. Později se tyto vozy dočkaly motoru Willys F4-134 Hurricane, následně tento motor využívala také automobilka Mitsubishi. Pokud se podíváme na konkrétnější informace, můžeme říct, že tento vůz má náhon kol 4x4, obsahuje hydraulické brzdy a jeho odpružení je na listových perech. Karoserie vozu je, jak bylo u armádních jeepů typické, otevřená a hlavně rámová.

Již v době 2. světové války vyrobily společnosti Willys a Ford hned několik set tisíc kusů těchto vozů. Ty dnes patří mezi často vyhledávané veterány, zejména pak ty, které se skutečně projely po bojištích ať již 2. světové války nebo například války ve Vietnamu. Tyto vozy můžete najít mezi ojetými auty po celém světě. Počítejte však s tím, že jejich cena silně odpovídá termínu „veterán“. Budete však vlastníky vůbec prvních vozů, které nesly název „jeep“ neboli džíp a které se zapsaly do historie vojenských vozidel. Tento vůz můžete najít také pod značkou Ford a to jako Ford GPW. Firma Ford byla k výrobě přizvána kvůli vysoké poptávce, kterou Willys během 2. světové války nezvládal uspokojit.