Fiat Punto

Fiat Punto je supermini auto vyráběné italským výrobcem Fiat od roku 1993. Třetí generace vozu byla uvedena na trh jako Grande Punto mezi lety 2005 a 2009, a Punto Evo, mezi 2009 a 2012, kdy se zavedlo původní jméno Punto. Do února 2012 bylo vyrobeno téměř 8.500.000 kusů.Vnitřně s kódovým označením Project 176, Punto bylo oznámeno v září 1993 jako náhrada za stárnoucí Fiat Uno a jeho výroba byla zahájena na konci roku 1993 / počátkem roku 1994 v závislosti na trhu. Fiat Punto byl zvolen Evropským Auto Roku pro rok 1995, kde porazil svou konkurenci Volkswagen Polo o pouhých 78 bodů. Punto byl navržený Giorgettem Giugiarem a byl k dispozici jako třídveřový, nebo pětidveřový hatchback, a dvoudveřový kabriolet. Jako většina nových modelů skupiny Fiat, suspenze byla celý nezávislé, složena z MacPhersonových vzpěr na přední a zadní ramena na zadní straně.

Vstupní úroveň

Vstupní úrovně v řadě Punta byly zážehové motory 1,1 a 1,2 litru a 1,7 dieselový motor. Skutečná kapacita 1.2 motoru je 1242 ccm, k dispozici ve třech verzích. První z nich, byl namontován na Punto ELX 75 a produkoval 75 koní (56 kW) při 6000 otáčkách za minutu, zatímco druhý, který je vybaven na Punto ELX 85 produkoval 86 koní (64 kW) při 6000 otáčkách za minutu. Třetí měl 60 koní (45 kW), ale nakonec byl nahrazen motorem s obsahem 1.1 litrů o síle 54 koní(40 kW).

Sportovní verze

Sportovní model byl také k dispozici s 1,6 l 8v aktualizováným na 128 SOHC motor produkující 88 koní (66 kW), později nahrazený v roce 1997 1,2 litrovou 16v z a hasičského auta použitého v 85 ELX a výkonu poklesl na 86 koní (64 kW).

Punto druhé generace

Druhá generace Punto s kódovým označením Project 188, byla zahájen v září 1999 na autosalonu ve Frankfurtu. Styl byl zcela nový a přitom zachoval původní výrazný tvar a design Punta, zatímco podvozek a interiér byl kompletně přepracován s novým zadním odpružením s torzní tyčí. Druhá generace Punta také přijala elektrický posilovač řízení Dualdrive, který přišel se dvěma provozními režimy, pomocí elektromotoru místo hydraulického čerpadla poháněného motorem. To mělo za následek snížení spotřeby paliva a menší dopad na životní prostředí.

Punto Classic

Navzdory zahájení trochu většího Grande Punta na konci roku 2005, druhá generace Punto zůstala ve výrobě prodávaná jako Punto Classic a byla prodávána v mnoha rozvíjejících se trzích kromě těch novějších. Jeho provoz byl zahájen poprvé v Chile v roce 2007. To skončilo výrobou v Itálii v listopadu 2010.

Sportovní verze

Dvě sportovní verze byly nabídnuty. 1,2-L 16-ventilový sportovní model s šestistupňovou manuální převodovkou a 1,8-L HGT, který by dosáhne téměř 210 km / h. 16v Model 1.2-L je také vybaven převodovku CVT (se sekvenčním režimem manuálního řazení z šesti rychlostních stupňů, sedm pro sportovní model). 1,8-L HGT akceleruje z 0-100 za 8.0 sekundy. HGT byl k dispozici také (v omezeném počtu) jako "HGT Abarth", který přidal hlubší nárazníky, zadní spoiler, nová kola z lehkých slitin a obložení interiéru. HGT Abarth neměl žádné technické vylepšení oproti obyčejným HGT. Změny motoru zahrnovaly nový 1.4 L 16v motor, vedle základních 1,2 a 1,2 litrových 16V variant a zavedení dvou verzích HGT, na 1,9 L MultiJet dieselový motor a 1,8 litrový 16v zážehový motor, který dosáhne téměř 210 km / h. Došlo k zavedení 1,3 l common-rail diesel Multijet motoru.

Třetí generace punta

V roce 2012 bylo připomenuto jméno Punto při faceliftu Punta Evo. Nové Punto mělo revidované zadní světla a interiér 2009 Punta Evo, ale ne obložení základní úrovně "Pop", vrátil se ke staršímu interiéru Grande Punto.